Takže v pondělí 31.8. jsem se rozhodl seknout prací těsně před obědem. Sobotu a neděli jsem proležel v posteli, ráno mi taky ještě nebylo dobře, takže jsem stejně nebyl schopen nic kloudného v práci dělat. Při pohledu na předpověd jsem pochopil, že na léčení budu mít zbytek týdne a tak jsem vyrazil na Skalku.
Vyšlápl jsem nahoru celkem svižně a ve 12:30 jsem se už chystal ke startu. Všude kolem krásné kumulky, jenom před kopce tak trochu vymeteno. Moc nás tam nebylo. Pouze Boeing mi ukázal, že to asi zas tak snadné nebude. Po kratším boji seděl na zemi. Podezřívám ho, že snad ani letět nechtěl. Asi za 15 minut ho následuji a za dalších 15 už společně nadáváme na přistávačce.
Naštěstí je teprve 13hod, Jiří mi vyvezl batoh, já do toho trochu šlápl a ve 14 hod stojím zase připraven na startu. Nechci opakovat chybu a tak vyčkávám asi 20 minut a pak zahajuji druhý pokus.
Tentokrát je to úplně jinak.. Na západní straně nacházím sice nevýrazný, ale spolehlivý stoupák. Trpělivě točím a točím a s průměrem kolem 1,5 m/s se vydrápu až do 2000m. V průběhu točení pozoruju, jak se postupně kolem mne všude čistí obloha od mraků. Zároven s mraky se rozpadají i mé naděje na přelet. Nad Lysou ale pořád nějaké mraky jsou, tak jsem se rohodl, že to tam pustím a ono to nějak dopadne.
Na začátek západního žebra Lysé dolétám s výškou něco přes 1000m. Mrak nad vrcholem vypadá, že by se úplně nerozpadne. Nastává těžké rozhodování, jestli ještě pokračovat po žebru nebo to stočit do Malenovic. Pod mrakem vidím dva padáky a hrozně jim závidím. Rozhodl jsem se koukat jen směrem k mraku a nerozptylovat se pohledem na zem. Vyplácí se to. Za chvíli se probouzí vário a začínám zase nabírat výšku. Postupně jsem se vyškrábal zase pod základnu a pokračuji přes Lysou směrem na JV. Po chvíli rozhodnutí přehodnocuji. Mám pocit, že nejbližší kumuly jsou v úplném rozpadu a všechny aspon trochu použitelné jsou hrozně vzdálené. Přistání někde v Beskydech na hranici se Slovenskem mě moc neláká. Někde mezi Lysoun a Zlatníkem se rozhoduji pro návrat. Vracím se nad Lysou, tady mrak opravdu krásně ožil. V největším stoupáku dne rychle dotáčím základnu a vyrážím směrem Skalka.
Po celé cestě není vidět ani chmurka, takže si moc velké šance nedávám. Naštěstí protivítr je minimální tak do 3 m/s, takže to celkem jde. Nad Čeladnou je mi jasné, že pokud aspon stovku nedotankuju, tak budu mít problém. Padáky nad západním svahem Skalky lítají nádherně. Já na jižní straně v závětří lovím desetinky metrů. Po těžkém boji nabírám cca 50m. Je to tak přesně na dokluz s odřeným zadkem. Na louku pod Dřevařem přilétám mezerou mezi stromy.
Na přistávačce zjištuji, že tracklogu je jen půlka. Někde u Lysé se GPS rozhodla, že ji to už nebaví a normálně mi ukončila let. Celou dobu jsem měl přepnuto na numerický display, který fungoval bez problémů. Beterky byly v pohodě, bodů tak desetina z možného počtu. Takže další záhada kolem modelu Garmin Colorado 300.
Jo a ty mraky směrem na Slovensko se vůbec nerozpadly. Ještě hodinu po mém přistání byly pořád stejné, takže jsem vyměkl nejspíš zbytečně :)
Trasa cca 2 x 15 km.
Téměř celá první polovina letu je na http://www.xcontest.org/cesko/prelety/detail:BorisK/31.8.2009/12:35
I když k tomuto konrétnímu letu nésů fotky a záznam z prístroja, tak je zařazen do Valašské slivovice. Protože jde hlavně o létání pro radost, né pro přístroje ;-)
