aneb AirTaxi Velký Javorník – Valašská Polanka.

 Tuhle předpověď počasí mám nejraději: mírný severovýchodní vítr 2–5 m/s, skoro jasno až polojasno. Počasí, které přichází po studené frontě, vzduch je dobře promíchaný, s výškou klesá prudce jeho teplota. Ideální podmínky pro vznik termiky – stoupavých proudů vzduchu ohřátého sluncem. Navíc severovýchodní vítr, který po frontě většinou vane, je ideální směr pro můj nejoblíbenější kopec – Velký Javorník mezi Rožnovem a Frenštátem pod Radhoštěm.

 Celé dopoledne jsem v práci jak na trní, každou chvíli pozoruji oblohu a mraky, podle kterých se dá poznat kvalita termiky. Dnes to vypadá dobře, bohužel je všední den a z mého dlouhého seznamu pasažérů se ukáže jako dostatečně flexibilní a akční pouze kamarádka Evka.
 Ve 12.30 zamykám dveře kanceláře a holkám sděluji: „Asi už se dneska nevrátím.“ Spolupracovníci už mě znají, mrknou na oblohu, na hodiny a chápavě pokývají hlavou. Naštěstí není každý pracovník pilot.
 V Rožnově nabírám Evu, rychlou a legální jízdou (mám povolenku LČR) stoupáme na Javorník. Parkujeme přímo na hoře. Na start je to pár kroků. Je tu spousta lidí, některé padáky jsou už ve vzduchu. Rychle vše sypu z batohů ven, oblékám a zapínám Evku do sedačky, rozbaluji a kontroluji padák, nastavuji přístroje a už se zapnutým padákem se řadím do fronty na start. Vítr mi pomáhá nafouknout padák, kývu na Evču a připínám si ji k sobě. Ještě jednou kontrola, zda je vše v pořádku zapnuto, před námi volno a jdeme na to.
 Tahem za šňůry nafukuji padák. Když se do 42 metrů čtverečních opře vítr, je to pořádná síla. Evča však i přes svou drobnější postavu a přes týden starou operaci kolena statečně zabírá a po 3-4 krocích jsme ve vzduchu. Pro moji pasažérku skončil nejdůležitější úkol a dál se jen veze a užívá si. Pro mě naopak vše začíná.
 Ve vzduchu je docela plno, musím dávat pozor, ať někomu nezkřížíme cestu, tandem je přece jen ve vzduchu trochu méně obratný. A hlavně musím rychle najít nějaký pořádný stoupák nebo budeme za chvíli sedět dole na louce. Evča se ukazuje jako vnímavá pasažérka, krásně se naklání do zatáček a ani mne příliš nerozptyluje otázkami, když se potřebuji soustředit a poslouchat pípání varia (přístroj měřící rychlost stoupání). Většina pasažérů si pochopitelně chce povídat a nejvíc v první fázi letu. To mám nejmíň času a myšlenek na odpovědi. Po patnácti, dvaceti minutách se mi daří najít silnou termiku a kroužením v jejím středu rychle stoupáme. Za dalších 10 minut jsme pod základnou mraku, který tvoří vrchol stoupáku, výš už to dnes nepůjde. Při pohledu z naší výšky jsou ostatní padáky maličké a hory ploché, tenhle pocit volnosti se dá zažít jen na padáku.
 Jsme tu sami a tak se můžem v klidu kochat a povídat si. Během rozhovoru letíme nad Rožnov a za chvíli si už Evka prohlíží svůj panelák z ptačí perspektivy. Během klouzavého letu nám znatelně ubyla výška a je čas hledat další stoupák. Podaří se mi ho najít a za chvíli jsme zase pod mrakem (vyhřátá betonová města fungují většinou jako zdroj termiky). Ač je červen, je tady nahoře celkem chladno a hodí se nám naše kombinézy, kukly i rukavice. Pod mraky pokračujeme přes Vidče na Valašskou Bystřici. Nad Santovem vyhlížím mamku, jestli není na zahrádce a nechtěně ztrácím výšku. Když přemýšlím o přistání nacházím další stoupák a pokračujeme naší vyhlídkovou jízdou nad Vsetín.
 Nad Vsetínem je pěkný velký mrak, který hezky tahá nahoru, snad až moc. Raději neletíme až k němu a opouštíme stoupání v nějakých 1 400 m n. m. Dál už je to jen takové hopsání nahoru dolů v nižších výškách. Tuhle část letu si užívá hlavně pasažérka, protože z menší výšky je výhled zajímavější o spoustu detailů. Já pořád musím myslet na přistání – paraglidingový tandem holt nemá motor a dolet je tím pádem omezen. Naštěstí v údolí valašských kopců není o louky nouze a v každé vesnici mají fotbalové hřiště. Počasí se postupně kazí, mraků přibývá, zakrývají slunce a termika slábne. Někde jsou vidět i přeháňky. Ale těch 30 km by to překonat chtělo. Měkce přistáváme za Valašskou Polankou, po dvou a půl hodinách letu, 33 km vzdušnou čarou od místa startu. Pěkný let!
 Padák balíme za začínajícího deště a zpátky musíme vlakem (auto i s telefonem zůstalo na kopci). Ale to už je jiný příběh.

 Další fotografie z létání na tandemovém padáku si můžete prohlédnout ve foto galerii - Paragliding Tandem.

 Více informací k tandemovém letu a tandemovému přeletu se dozvíte na stránce - Paragliding tandem.

 Bližší informace vám rádi sdělíme na tel. 603 864 396, 608 435 430 nebo na E-mail: Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny