Ve čtvrtek 8.4. se zase udělalo letovo. Trochu váhám, jestli to stojí za to, ale zazvoní telefon a je rozhodnuto. Ve 12hod stojíme i s kámoši Alešem a Tomášem pod Skalkou.

Počasí vypadá dobře, kumulky naskakují, vítr fouká slabý, spíš žádný. Zjišťujeme, že dnes se letí další kolo Beskydy Open. No, aspoň nemusíme spěchat, než se ti všichni závodění chtiví dostanou do vzduchu, máme čas.

Na startu je spousta pilotů, skoro bezvětří, nikdo se do toho až tak nežene. Jenže závodníci musí J Takže před 14.hod jsou už všichni pryč a na řadu se dostávám i já. Start teda nic moc. První pokus jsem zrušil, protože v levém uchu se zaplantala větev, druhý a třetí jsem dost podcenil a nechtěl běžet, napočtvrté to vyšlo standardním způsobem a já byl konečně ve vzduchu. Stoupák, do kterého jsem vlítnul hned po startu mi  vynahradil všechno to čekání. Snažím se ho ustředit, ale motá se mi tam nějaký kolega. Snažím se s ním zkoordinovat, ale z nějakého důvodu krouží na poloměru asi dvakrát větším, než by se líbilo mi. Chvíli se přizpůsobuju, ale tohle na mně není. Utahuju zatáčku a protáčím to středem. Za chvíli jej mám hluboko pod sebou a jsem v základně. Tak to jsem ještě nezažil. Od startu to není ani 5 minut a já mám natočených skoro 1000m nad start. Chvíli mi na váriu vyskočilo dokonce 8m/s. Dost dobré. Nabírám směr východ, proskakuju okrajem mraku a plánuju nejlepší stopu. Jsem rád, že nejsem závodník. V okolí jejich prvního otočného budu v Janovicích to nevypadá moc nadějně. Tak tam určitě dobrovolně nepoletím. Lysá je jistota, nad ní se to vaří jako obvykle.

Aleš, který startoval o chvíli dřív, se vydává za mnou s výškou tak o 50m menší. Má úplně nového Streama od Gradientů, tak jsem zvědavý, jak nám to spolu poletí.

Protože fouká dost málo a navíc z jihu, přeskok se mi docela táhne. V půli cesty zkouším něco dotočit, ale moc jsem si nepomohl. Akorát Aleše mohu sledovat pohodlněji, protože je teď přede mnou. Už z dálky vidím v jihozápadním kotli Lysé kroužit tři padáky. Výšky mají poskrovnu, ale bojují statečně. Když se blížím k začátku západního žebra Lysé, začínají se zvedat a jde jim to docela svižně. S Alešem měníme směr a míříme k nim. Já našel stoupák už cestou, není sice tak vydatný, ale je to jistota. Aleš se motá někde pode mnou a je nějak hlouběji a hlouběji… Nakonec jej vidím zamířit směrem do Malenovic. Tak to už by musel být zázrak aby se zvedl. Jó, znám ten pocit, kdy jeden padák točí stoupák a druhé téměř ve stejném místě nezadržitelně hnije. Nejednou jsem byl tím, kdo zdola koukal a nechápal, co se to vlastně děje.

Tentokrát mám štěstí a postupně se hrabu do výšky Lysé. Nacházím stoupák na okraji mraku, točím a točím, mrak  vedle mne, pak postupně pode mnou. Zajímavé, na pár metrech se základny dvou mraků liší vertikálně tak minimálně o 300m.

Tak jsem zase ve 2000m a rozhoduji se, co dál. Počasí je pořád bezvětrné, tedy trojúhelníkové. Volím přeskok na Smrk. Jde to snadno, i když výška ubývá rychle. Co je horší, že kumuly všude kolem jsou nějaké rozplizlé a já netuším, kde hledat nějaký stoupák. Postupně se stáčím více a více nad vrchol Smrku, hledám, bojuji, ale za půl hodiny jsem naškrábal tak nanejvýš 200m a nevypadá to na nějaké zlepšení. Tak tohle mě fakt nebaví. Skáču směrem na Stolovku. Když už jsem tady, tak ji omrkunu, už jsem ji shora dlouho neviděl. Přeskok a zase boj o metříky. Směrem na Radhošť to moc nadějně nevypadá, takže se rozhoduji, že pro dnešek to bude asi vše. Otáčím ke Skalce. Na přistávačku je to jistota, já bych to chtěl uzavřít návratem nad start. Dolétám sice ani ne v půli kopce, ale po kratším boji se vyškrábu nahoru. Překvapuje mě že široko daleko nikoho nevidím, hm, asi ještě všichni lítají. Pro mně to už dneska stačí a jdu na přistání.

Celou dobu letu jsem se divil, kam se poděly všechny ty padáky. Myslel jsem, že budu potkávat závodníky někde u Lysé, ale nikde nikdo. Důvod se dozvídám na přistávačce. Otočňák v Janovicích byla pro většinu borců nepřekonatelná pastička. Do cíle dolítli snad jen tři nebo čtyři. Tak v tomto světle můj výkon nevypadá zas tak špatně. Navíc PGweb v mé dosti podivně tvarované trase našel FAI trojúhelník a ocenil ho 60ti body. Tak to je super. Zatím můj nejlepší Beskydský výkon.

http://www.xcontest.org/cesko/prelety/detail:BorisK/8.4.2010/12:00